Mine sisu juurde

Čehan kel'

Vikipedii-späi
Kelen levigandusen kart (2018)

Čehan kel' (ičeze nimitused: čeština, český jazyk) om Čehanman oficialine kel', mugažo EÜ:n üks' oficialižiš kelišpäi.

Se kel' om indoevropine, slavine kel'. Čehan kel' om latinan kirjamišton pohjal.

Pagižijoiden lugu om 10,7 millionad ristituid (2015), läz kaik hö elädas Čehanmas (10,5 mln, valdkundan 98..99 %).

Čehankel'žed ristitud elädas verhiš-ki maiš, kaikiš enamba heid om Slovakijas (kahtenz' paginkel', nelländez 5,5-millionižes ristitištospäi, lidnalaižed päpaloin) i AÜV:oiden Nebrask-štatas (5 procentad čehan augotižlibundanke 1,8-millionižes ristitištos).

Paginad i kirjankel'

[vajehta | vajehtada lähtetekst]

Paginoiden gruppad: ičenaine čehan, ganacan, silezijan, moravan-slovakijan paginad. Kirjkelen ezmäižed muštnikad datiruišoiš 13. voz'sadan lopul. Lugetas koume pordod[1] kirjankelen istorijas: amuižčehan (edel 1500. vot), vanh čehan (edel 18. voz'sadan kahtent palad) i uz' čehan (18. voz'sadan toižes palaspäi). Nügüd'aigaine kirjankel' (spisovná čeština) otab keskčehan paginoid aluseks.

Reguliruindorganzacii om Čehan kelen institut Tedoakademijanno (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, ÚJČ) vspäi 1911, sijadase Pragas.

  • jeden — üks'
  • dva — kaks'
  • tři — koume
  • čtyři — nell'
  • pět — viž
  • šest — kuz'
  • sedm — seičeme
  • osm — kahesa
  • devět — ühesa
  • deset — kümne
  • dvacet — kaks'kümne
  • třicet — koumekümne
  • sto — sada
  • tisíc — tuha
  • Ahoj! — Tervhen!
  • Jaké je vaše jméno? — Kut sindai kuctas?
  • Odkud jsi? — Kugalaine oled?
  • Kde bydlíš? — Kus sinä eläd?
  • Ahoj! / Sbohem! / Uvidíme se brzy! — Nägemižhesai!
  • Díky. / Děkuji. — Kitän.
  1. Скорвид С.С. Западнославянские языки. Чешский язык (Päivlaskmaižslavižed keled. Čehan kel') // Языки мира. Славянские языки (Mail'man keled (kirjserii). Slavižed keled). — M.: Academia, 2005. — Lp. 236. ISBN 5-87444-216-2 (ven.)
Nece kirjutuz om vaiše ezitegez. Tö voit abutada meile, ku kohendat sidä da ližadat sihe.