Čomuz

Vikipedii
Mine navigeerimisribale Mine otsikasti
Freisine-pol'saren peizaž (Tasmanii-sar', Avstralii)

Čomuz om estetine, praktitoi kategorii, kudamb znamoičeb vigatomust, objektan aspektoiden garmonijad; i nece objekt (vai näguz) ajab hengidusen mujandoid kaclijal. Se om üks' kul'turan päkategorijoišpäi. Änikod oma kaikiš paksumbaks čomuden simvolaks. Vastal'ne kategorii om kamedind.

Pifagoran škol ühtenzoiti čomut matematikanke (kuldaine leiktuz).

Keskaigaline Homoi Akvinlaine-filosof sanui, miše nened ičendad oma tarbhaižed čomuden täht:

  • proporcionaližusen (ühthekulundan) ližaks,
  • mugažo ünäižuz (kaikile detalile pidab olda, detalita om kamedind),
  • säind (mujutadud puhthal mujul lugese čomakuluks).

Ristitun čomuz oleleb hibjan da irdpol'ne čomuz, i hengeline čomuz. Čomuden konkursad, čomamahtoiden i modan ozutelendad vedasoiš äjiš maiš.

Čomudehe sidodud vepsän muštatišed[redaktiruida | redaktiruida purde]

  • Čoma i unes čoma.
  • Čoma sana i kivehe reigun tegeb.
  • Ei kalliž ole čomuz, a kalliž om pä.
  • Eraz emäg tegeb hubaspäi čoman, a eraz čomaspäi huban.
  • Ičeiž mad armhembad, ičeiž mecad čomembad.
  • Kand sädota, ka mugažo čoma linneb.
  • Kuna sündud, sid' i čoma.
  • Lop om čoma, ka i kaik om čoma.
  • Neiččen ezmäine oza — čoma roža.
  • Sigä om čoma, kus meid ei ole.
  • Sö kromaine, ka linned priha čomaine.
  • Väges ed čomenzu.

Kacu mugažo[redaktiruida | redaktiruida purde]

Homaičendad[redaktiruida | redaktiruida purde]



Wiki letter w.svg Nece kirjutuz om vaiše ezitegez. Tö voit abutada meile, ku kohendat sidä da ližadat sihe.