Seišelan Sared

Seišelan Sariden Tazovaldkund
Repiblik Sesel (seiš.)
République des Seychelles (fr.)
Republic of Seychelles (angl.)
Flag;	Valdkundznam;
Pälidn	Viktorii
Eläjiden lugu (2018)	94,633 ristitud
Pind	455 km²
Kel'	seišelan, francijan, anglijan
Valdkundan pämez'	Uovel Ramkalavan
Päministr	eile olmas
Religii	hristanuskond
Valüt	Seišelan rupii (SCR)
Internet-domen	.sc
Telefonkod	+248
Aigvö	UTC+4

Seišelan Sared vai Seišelad, täuz' oficialine nimituz — Seišelan Sariden Tazovaldkund (seiš.: Repiblik Sesel, franc.: République des Seychelles, angl.: Republic of Seychelles), om sar'hine valdkund Päivnouzmaižes Afrikas. Sen pälidn da kaikiš suremb lidn om Viktorii.

Istorii[redaktiruida | redaktiruida purde]

Vn 1976 29. päiväl kezakud Seišelan Sared tedištoitiba ičeze ripmatomudes Sures Britanijaspäi.

Valdkundan videnz' lugul Konstitucii om vahvištadud vl 1993, se om väges äiluguižidenke vajehtusidenke.^[2]

Geografijan andmused[redaktiruida | redaktiruida purde]

Seišelad sijadasoiš pohjoižpolehe Madagaskaraspäi.

Seišelan Sariden randad lainištab Indine valdmeri. Randanpird — 491 km.

Politine sistem[redaktiruida | redaktiruida purde]

Ohjandusen form om unitarine prezidentine tazovaldkund äjiden partijoiden sistemanke. Valdkundan da ohjastusen pämez' om prezident (seiš.: Prezidan Larepiblik Sesel, franc.: Président de la République des Seychelles, angl.: President of the Republic of Seychelles). Kaik rahvaz valičeb händast videks vodeks, üks' kahtenz' strok om voimusine.

Käskusenandai tobmuz om üks'kodine parlament. Se om Rahvahaline Suim (seiš.: Lasanble Nasyonal, franc.: Assemblée nationale, angl.: National Assembly) 35 ezitajanke. Heiden valdatusiden strok om viž vot, kaik rahvaz valičeb.

Seišeloiden generaližed valičendad oliba vn 2020 22.-24. päivil redukud, valitihe valdkundan prezidentad (järgenduseližed) i parlamentan ühtnijoid (edelstrokuižed valičendad ühtenzoitmaha niid prezidentan valičendoidenke). Voziden 2016−2020 Denni For-prezident sai kilad. Prezident om Uovel Ramkalavan vn 2020 redukun 26. päiväspäi (sai 54,91% änid), hän oli parlamentižen oppozicijan lideraks vll 1998−2011 and 2016−2020, ühtni prezidentan edeližihe nellhä valičendoihe (2001, 2006, 2011, 2016), no sai kildust joga kerdan enamba mi 40% änid rezul'tatanke. Parlamentan seičemenz' kucund om valitud da radab vn 2020 redukuspäi.

Administrativiž-territorialine jagand[redaktiruida | redaktiruida purde]

Kacu kirjutuz: Seišelan Sariden administrativiž-territorialine jagand.

Seišelan Sared jagasoiš 25 ümbrikoks (angl.: district).

Eläjad[redaktiruida | redaktiruida purde]

Seišelan Saril elädas seišelalaižed. Vn 2014 heinkus valdkundan ristitišt oli 91 650 eläjad.

Uskondan mödhe (2010): riman katolikad — 76,2%, protestantad — 10,5%, toižed hristanuskojad — 2,4%, induistad — 2,4%, islamanuskojad — 1,6%, toižed uskojad — 1,1%, märhapanendata — 4,9%, religijatomad — 0,9%.

Homaičendad[redaktiruida | redaktiruida purde]

Irdkosketused[redaktiruida | redaktiruida purde]

Seišelan Sared Vikiaitas

	Afrikan valdkundad
	Afrikan valdkundad Alžir \| Angol \| Benin \| Botsvan \| Burkina Faso \| Burundi \| Čad \| Džibuti \| Efiopii \| Egipt¹ \| Ekvatorialine Gvinei \| Eritrei \| Esvatini \| Gabon \| Gambii \| Gan \| Gvinei \| Gvinei-Bisau \| Jemen¹ \| Kabo Verde \| Kamerun \| Kenii \| Keskafrikan Tazovaldkund \| Komoran Sared \| Kongon Demokratine Tazovaldkund \| Kongon Tazovaldkund \| Kot d'Ivuar \| Lesoto \| Liberii \| Livii \| Madagaskar \| Malavi \| Mali \| Marok \| Mavrikii \| Mavritanii \| Mozambik \| Namibii \| Niger \| Nigerii \| Ruand \| San Tome da Prinsipi \| Seišelan Sared \| Senegal \| Sjerra Leone \| Somali \| Sudan \| Suviafrikan Tazovaldkund \| Suvisudan \| Zambii \| Zimbabve \| Tanzanii \| Togo \| Tunis \| Ugand
	¹ Om Azijas mugažo.

[1] Seišelan Sariden ristitišt vn 2018 heinkus // Mail'man faktoiden kirj. — Cia.gov. (angl.)

[2] Seišeloiden vn 1993 Konstitucijan tekst vajehtusidenke vodele 2017 constituteproject.org-saital. (angl.)

[1]

[2]