Čehanma

Čehijan Tazovaldkund
Česká republika

Flag	Valdkundznam
Pälidn	Prag
Eläjiden lugu (2018)	10,686,269 ristitud
Pind	78,866 km²
Kel'	čehan
Valdkundan pämez'	Petr Pavel
Päministr	Petr Fiala
Religii	ateizm, hristanuskond
Valüt	čehijan kron (CZK)
Internet-domen	.cz
Telefonkod	+420
Aigvö	tal'vel UTC+1 kezal UTC+2

Čehanma vai Čehii (čeh.: Česko [ˈtʃɛsko]), täuz' oficialine nimi — Čehan (Čehijan) Tazovaldkund (čeh.: Česká republika [ˈtʃɛskaː ˈrɛpublɪka]), om mererandatoi valdkund Keskuzevropas. Sen pälidn da kaikiš järedamb lidn om Prag.

Vspäi 1999 Čehanma om PAKO:n ühtnijaks, vspäi 2004 — EÜ:n ühtnii.

Etimologii

Valdkundan nimituz libui čehalaižed-etnonimaspäi.

Istorii

Nügüdläine Čehijan Tazovaldkund om sündnu voden 1993 1. päiväl vilukud, sil datal jagoiba Čehoslovakijad Čehanmaks da Slovakijaks. Sil-žo päiväl valdkundan Konstitucii (čeh.: Ústava) tuli väghe. Se Konstitucii om väges nügüd'-ki, vn 2012 jäl'gmäižidenke vajehtusidenke.

Geografijan andmused

Čehanman topografine kart (2005)

Čehanmal om mavaldkundröunoid Pol'šanmanke (röunan piduz — 658 km) pohjoižes, Slovakijanke (214 km) päivnouzmas, Avstrijanke (362 km) suves, Saksanmanke (646 km) päivlaskmas da lodehes. Valdkundröunoiden ühthine piduz om 1880 km.

Joged jokstas koumen meren basseinoihe: Pohjoižen, Baltijan i Mustmeren. Kaikiš korktemb čokkoim om Sudetiden Snežk-mägi (čeh.: Sněžka, 1603 m ü.m.t.) valdkundan pohjoižröunal Pol'šanmanke. Znamasižed joged oma Lab da sen hura Vltav-ližajogi päivlaskmas, Morav päivnouzmas.

Klimat om ven meren i kontinentaline. Tal'v om viluhk neps, om vilu mägiden pautkil. Keza om läm' (+16..+20 C°). Sän vajehtused oma harvad, ümbärdajad mäged ei antkoi tulleile puhuda südäimehe paksus.

Londuseližed varad oma raudkivend, kivihil', bur hil', grafit, ämetalližed kivendod, uran, saved.

Politine sistem

Pragan Thunovski-pert'kulu om Čehanman parlamentan alakodin radinsija, vn 2021 nägu

Čehanman ohjandusen form om unitarine parlamentine tazovaldkund. Valdkundan pämez' om prezident (čeh.: Prezident České republiky). Kaik rahvaz valičeb händast videks vodeks, enamba kaht strokud ei sa.

Parlament (čeh.: Parlament České republiky) om kaks'kodine. Üläkodi om Senat (čeh.: Senát) 81 ühtnijanke, kaik rahvaz valičeb heid kudeks vodeks, koumandez (27 mest) vajehtase kaikuččel kahtel vodel. Alakodi om Ezitajiden Kodi (čeh. Poslanecká sněmovna) 200 ühtnijanke, kaik rahvaz valičeb heid nelläks vodeks, lidirujan partijan ezimez' kändase päministraks.

Prezidentan järgenduseližed valičendad oliba vn 2023 vilukus (13-14. i 27-28. päivil), Petr Pavel sai vägestust kahtendes turas (58,33 % änid) da radab vn 2023 keväz'kun 9. päiväspäi. Edeline prezident om Miloš Zeman (8. keväz'ku 2013 — 8. keväz'ku 2023). Parlamentan ühtnijoiden alakodin järgenduseližed valičendad oliba vn 2021 8-9. päivil redukud, üläkodin — vl 2022 (23-24. sügüz'ku i 30. sügüz'ku -1. reduku, koumandez). Petr Fiala radab päministran vn 2021 tal'vkun 17. päiväspäi. Edeline päministr om Andrei Babiš (6. tal'vku 2017 — 17. tal'vku 2021).

Administrativiž-territorialine jagand

   Kacu kirjutuz: Čehanman administrativiž-territorialine jagand.

Čehanma jagase pälidnaks (hlavní město) da 13 randaks (üks'lugu čeh.: kraj).

Eläjad

Vn 2011 Čehanman rahvahanlugemižen mödhe valdkundan eläjiden lugu oli 10,436,560 ristitud. Kaikiš suremb valdkundan ristitišt om nügüd'.

Rahvahad (2011): čehalaižed — 64,3 %, moravalaižed — 5,0 %, slovakalaižed — 1,4 %, toižed rahvahad — 1,8 %, rahvahuden ozutandata — 27,5 %.

Uskondan mödhe (2011): riman katolikad — 10,4 %, protestantad — 1,1 %, toižed uskojad i märhapanendata — 54,0 %, religijatomad — 34,5 %.

Čehanman toižed järedad lidnad (enamba 100 tuh. ristituid, vn 2011 rahvahanlugemižen mödhe): Brno, Ostrav, Pl'zen', Liberec, Olomouc. Lidnalaižiden pala om 74,1 % (2020).

Ižanduz

Čehanma om šingotadud valdkund vägevanke tegimištonke. Vl 2023 valdkundan nominaline kogosüdäiprodukt oli 335 mlrd. US$ ekvivalentas (47. sija mail'mas, US$30,500 ühtele hengele) vai 539 mlrd. US$ ostmižmahtusen mödhe (47. sija; US$49,000 ühtele hengele, 38. sija molembiš statjoiš). Industrijan znamasižed sarakod oma poltuzenergetine (Temelin- da Dukovani-atomelektrostancijad), raudmetallurgii, avtotegimišt (Škoda), metalloiden ümbriradmine, himine tegimišt, kanghiden pästand, stökoltegesed, sömtegimišt (olud, sahar, vinmarjad, nižu).

Kogosüdäiproduktan palad (vn 2017 andmused): maižanduz 2,3 %, tegimišt 36,9 %, holitišiden sfer 60,8 %. Radnikoiden järgenduz sarakoidme vl 2015: maižanduz 2,8 %, tegimišt 38,0 %, holitišiden sfer 59,2 %.

Irdkosketused

Tobmuz

• Čehanman parlamentan Üläkodin oficialine sait (senat.cz). (čeh.) (angl.)
• Čehanman prezidentan sait (hrad.cz). (čeh.) (angl.)
• Čehanman ohjastusen oficialine sait (vlada.cz). (čeh.) (angl.)
• Čehanman publižen ohjanduzkundan oficialine portal (portal.gov.cz). (čeh.)

Statistik

• Čehanman statistikan radnikoičendan sait (czso.cz). (čeh.) (angl.)