Čehanma

Vikipedii
(Oigetud lehtpolelpäi Čehijan Tazovaldkund)
Mine navigeerimisribale Mine otsikasti
Čehijan Tazovaldkund
Česká republika
 Flag
Flag of the Czech Republic.svg
 Valdkundznam
Coat of arms of the Czech Republic.svg
Pälidn Prag
Eläjiden lugu (2018) 10,686,269[1][2] ristitud
Pind 78,866 km²
Čehijan Tazovaldkund Česká republika
Kel' čehan
Valdkundan pämez' Miloš Zeman
Päministr Andrei Babiš
Religii ateizm, hristanuskond
Valüt čehijan kron (CZK)
Internet-domen .cz[3]
Telefonkod +420
Aigvö tal'vel UTC+1
kezal UTC+2

Čehanma vai Čehii (čeh.: Česko), täuz' oficialine nimi — Čehijan Tazovaldkund (čeh.: Česká republika), om mererandatoi valdkund Keskuzevropas. Sen pälidn da kaikiš järedamb lidn om Prag. Vspäi 1999 Čehanma om PAKO:n ühtnii, vspäi 2004 — EÜ:n ühtnii.

Etimologii[redaktiruida | redaktiruida purde]

Valdkundan nimituz libui čehalaižed-etnonimaspäi.

Istorii[redaktiruida | redaktiruida purde]

Nügüdläine Čehijan Tazovaldkund om sündnu voden 1993 1. päiväl vilukud, kudambal jagoiba Čehoslovakijad Čehanmaks da Slovakijaks. Sil-žo päiväl valdkundan Konstitucii[4] (čeh.: Ústava) tuli väghe. Se Konstitucii om väges nügüd'-ki, vn 2012 jäl'gmäižidenke vajehtusidenke.

Geografijan andmused[redaktiruida | redaktiruida purde]

Čehanmal om mavaldkundröunoid Pol'šanmanke (röunan piduz — 658 km) pohjoižes, Slovakijanke (214 km) päivnouzmas, Avstrijanke (362 km) suves, Saksanmanke (646 km) päivlaskmas da lodehes. Valdkundröunoiden ühthine piduz om 1880 km.

Joged jokstas koumen meren basseinoihe: Pohjoižen, Baltijan i Mustmeren. Kaikiš korktemb čokkoim om Sudetiden Snežk-mägi (čeh.: Sněžka, 1603 m ü.m.t.) valdkundan pohjoižröunal Pol'šanmanke. Znamasižed joged oma Lab da sen hura Vltav-ližajogi päivlaskmas, Morav päivnouzmas.

Klimat om ven meren i kontinentaline. Tal'v om viluhk neps, om vilu mägiden pautkil. Keza om läm' (+16..+20 C°). Sän vajehtused oma harvad, ümbärdajad mäged ei antkoi tulleile puhuda südäimehe paksus.

Londuseližed varad oma raudkivend, kivihil', bur hil', grafit, ämetalližed kivendod, uran, saved.

Politine sistem[redaktiruida | redaktiruida purde]

Čehanman ohjandusen form om unitarine parlamentine tazovaldkund. Valdkundan pämez' om prezident (čeh.: Prezident České republiky). Kaik rahvaz valičeb händast videks vodeks, enamba kaht strokud ei sa.

Parlament (čeh.: Parlament České republiky) om kaks'kodine. Üläkodi om Senat (čeh.: Senát) 81 ühtnijanke, kaik rahvaz valičeb heid kudeks vodeks, koumandez (27 mest) vajehtase kaikuččel kahtel vodel. Alakodi om Ezitajiden Kodi (čeh. Poslanecká sněmovna) 200 ühtnijanke, kaik rahvaz valičeb heid nelläks vodeks, lidirujan partijan ezimez' kändase päministraks.

Prezidentan järgenduseližed valičendad oliba vn 2018 vilukus (12-13. i 26-27. päivil), Miloš Zeman sai vägestust kahtendes turas (51,37% änid) da radab kahtenden strokun jäl'geten vs 2013 keväz'kun 8. päiväspäi. Parlamentan ühtnijoiden alakodin järgenduseližed valičendad oliba vn 2017 20-21. päivil redukud, üläkodin — vn 2018 redukus (5-6. i 12.-13. päivil, koumandez). Andrei Babiš radab päministran vs 2017 tal'vkun 6. päiväspäi.

Administrativiž-territorialine jagand[redaktiruida | redaktiruida purde]

   Kacu kirjutuz: Čehanman administrativiž-territorialine jagand.

Čehanma jagase pälidnaks (hlavní město) da 13 randaks (üks'lugu čeh.: kraj).

Eläjad[redaktiruida | redaktiruida purde]

Vn 2011 EÜ:n rahvahanlugemižen mödhe valdkundan eläjiden lugu oli 10,436,560 ristitud. Kaikiš suremb ristitišt om nügüd'.

Rahvahad (2011): čehalaižed — 64,3%, moravalaižed — 5,0%, slovakalaižed — 1,4%, toižed rahvahad — 1,8%, rahvahuden ozutandata — 27,5%.

Uskondan mödhe (2011): riman katolikad — 10,4%, protestantad — 1,1%, toižed uskojad i märhapanendata — 54,0%, religijatomad — 34,5%.

Čehanman toižed järedad lidnad (enamba 100 tuh. ristituid, vn 2011 rahvahanlugemižen mödhe[5]): Brno, Ostrav, Pl'zen', Liberec, Olomouc. Lidnalaižiden pala om 74,1% (2020).

Ižanduz[redaktiruida | redaktiruida purde]

Čehanma om valdkund vägevanke tegimištonke. Šingotadud sarakod: poltusiženergetine (Temelin- da Dukovani-atomelektrostancijad), raudmetallurgii, avtotegimišt (Škoda), metalloiden ümbriradmine, himine tegimišt, kanghiden tehmine, stökoltegesed, sömtegimišt (olud, sahar, vinmarjad, nižu).

Homaičendad[redaktiruida | redaktiruida purde]

  1. Čehanman ristitišton endustuz vn 2018 heinkus // Mail'man faktoiden kirj. — Cia.gov. (angl.)
  2. Obyvatelstvo (2017). — Český statistický úřad (czso.cz). (čeh.)
  3. Mugažo .eu kuti :n ühtnii.
  4. Čehanman Konstitucii. — Čehanman Alakodin sait (psp.cz). (čeh.) (angl.)
  5. Andmused lidnoiden polhe vn 2012 vilukun 1. päiväl. — Čehanman statistikan radnikoičend (czso.cz). (angl.)

Irdkosketused[redaktiruida | redaktiruida purde]

Tobmuz
Statistik



Evropan valdkundad
Evropan valdkundad
Alamad | Albanii | Andorr | Armenii1 | Azerbaidžan1 | Avstrii | Bel'gii | Bolgarii | Bosnii da Gercegovin | Čehanma | Danii | Estinma | Francii | Grekanma | Gruzii1 | Horvatii | Irlandii | Islandii | Ispanii | Italii | Kazahstan1 | Kipr1 | Latvii | Lihtenštein | Litvanma | Lüksemburg | Mad'jaranma | Mal't | Moldov | Monako | Mustmägi | Norvegii | Pohjoižmakedonii | Pol'šanma | Portugalii | Ročinma | Romanii | San Marino | Saksanma | Serbii | Slovakii | Slovenii | Suomenma | Sur' Britanii | Šveicarii | Turkanma1 | Ukrain | Vatikan | Vaugedvenäma | Venäma1

1 Om Azijas mugažo.