Mine sisu juurde

Rezerfordii

Vikipedii-späi
Rezerfordii
104
2
10
32
32
18
8
2
Rf
267,12
Rezerfordii

Rezerfordii (Rfrutherfordium latinan kelel) om 104nz' himine element himižiden elementoiden periodižes tabludes. Sen sijaduz om nelländes gruppas, tabluden seičemendes periodas.

Ühthine ümbrikirjutand[vajehta | vajehtada tekst]

Ei ole rezerfordijad londuses. Se om ezmäine transaktinoidine ratud element. Nevondkundaline Georgii Flörov-fizikantedomez' kollegidenke avaižiba rezerfordijan vl 1964, saiba plutonijaspäi i neonaspäi. Vll 1969, 1970, 1974, 1977, 1996, 2000 i 2010 Dubnan i Berklin tedomehed avaižiba rezerfordijan izotopoid erazvuiččiš reakcijoiš.

Vspäi 1997 element om nimitadud Ernest Rezerfordan muštoks.

Fizižed ičendad[vajehta | vajehtada tekst]

Rezerfordii om radioaktivine päličmänendmetall.

Atommass — 267,12.

Vodele 2016 kaik om 16 avaitud izotopad 253..263, 265..268 i 270 atommassanke, i niiden nell' izomärad. Kaikiš hätkemban eläjan rezerfordii-267-izotopan pol'čihodamižen pord om 1,3..2,5 časud. Rezerfordijan izotopad jagasoiš spontanižešti erazvuiččikš elementoikš päpaloin, čihodamižen penemb pala om nobelii i lourensii.

Himižed ičendad[vajehta | vajehtada tekst]

Ezimeletadud himižed ičendad oma gafnijan pojavad. Čehine Ivo Zvara-himik tedoiži rezerfordijan ühtnendoiden ičendoid elementan üläpenen lugumäran kävutandanke. Rezerfordii sädab häiktujid 250..300 C° lämudel RfCl4- i RfBr4-galogenidoid[1]. Rf4+-ionan olend erištab elementad toižiš aktinoidoišpäi, niiden järgeline valentižuz om koume.

Homaičendad[vajehta | vajehtada tekst]

  1. Gäggeler, Heinz W. Lecture Course Texas A&M: Gas Phase Chemistry of Superheavy Elements (Lekcijoiden Texas A&M-kurs. Üläjüžmakoiden elementoiden gazfazine himii). 5. kül'mku 2007. (angl.)

Irdkosketused[vajehta | vajehtada tekst]